WILSON BENESCH Discovery

Wilson Benesch nechává jeden z taktických basových měničů obnažený, v případě Discovery do podlahy - ve finále tak Discovery vypadají spíše jako motor, vymontovaný z raketoplánu, než jako reprosoustava. Konstrukčně vzato mají Discovery mnohem blíže k sloupovým reproduktorům a stejně tak i svým zvukem - suma, kterou za ně zaplatíme, je pak z mého pohledu zcela adekvátní. A pořád sotva třetinová v porovnání s tím, co chce za hliníkové minimonitory Magico (Q1).

Funkce a forma

ERGONOMIE 84%
ZVUK 85%
ZPRACOVÁNÍ 82%

Stěny velmi tuhé ozvučnice jsou kompletně z uhlíkového vlákna. Wilson Benesch začal tento lehký ale extrémně pevný materiál s vysokým koeficientem vlastního tlumení používat nejprve u svých přenoskových ramének a pak jej přenesl i do reprosoustav. Pokud jste milovníci dřevěných dýh, tak u Discovery si jich příliš neužijete, jedinou možností je nechat si za příplatek odýhovat duralové postranní panely. Wilson Benesch k tomu využívá speciální technologii tlakového napařování, protože konvenční metody aplikace dýhy na karbonové desky spolehlivě nefungují. Není bez zajímavosti, že dodavatelem je stejná firma, která zajišťuje obdobnou službu pro Rolls-Royce a Bentley.

Vlastními kabinety však u Discovery celý koncept nekončí, protože jejich integrovanou součástí jsou i podstavce – masivní hliníkový kus probíhá po celé délce zadní stěny kabinetu až k těžké ocelové bázi na hrotech a monitor na něm tak vlastně ani tak nestojí, jako spíše visí. Stojan je doslova jakousi páteří celé konstrukce, která je ukotvena jednak k bočnicím, jednak zprostředkovaně rozkládá váhu reprosoustavy do její spodní desky. Hroty jsou tři, přední je napevno a zadní dva jsou stavitelné, navíc značně nemilosrdné vůči podlaze, takže doporučuji použít vhodné podložky. V zadní části hliníkového sloupu je i antivibračně izolovaná deska s dvěma páry zlacených terminálů, umožňujících bi-wiring, ve standardu pospojovaných masivními klemy. Wilson Benesch s reproduktory dodává i utahovací klíč, kterým lopatky reproduktorového kabelu doslova zalisujete.

Jednopalcová (25mm) hedvábná kalota je od ScanSpeak. Tím unikátním jsou u Discovery basové měniče. Proč měniče, když je vidět jen jeden? Wilson Benesch vyvinul to, čemu říká “Isobaric Tactic” konfigurace, jinými slovy takové uspořádání, kdy jsou dva basové reproduktory zapojené s opačnou fází proti sobě, tedy jejich konusy fungují v jakémsi tandemu. Podle firmy to zdvojnásobuje basový výkon, a díky symetričtějšímu magnetickému poli i linearitu celého systému. Sekundární výhodou je konstantní objem vzduchu, uzavřený ve vzduchové mezeře mezi oběma proti sobě jdoucími membránami, což simuluje jejich vyšší tuhost a v důsledku tak nižší rezonanční kmitočet. Pravou třešničkou na dortu je, že celou tuto složitě vyprojektovanou sestavu Wilson Benesch montuje do dna ozvučnice, takže reproduktory vyzařují ve svislé ose. To umožňuje taktickou basovou jednotku jednak oddělit od středovýškové, takže se navzájem minimálně ovlivňují – a to je dále dořešeno i samostatnými komorami, ve které jednotlivé sekce měničů pracují – jednak má reprosoustava ve vertikální ose lepší stabilitu, danou její vlastní vahou v ose, a tak dochází k minimální transformaci akustické energie na mechanickou, tedy minimálním ztrátám.

Nízké frekvence

VÁHA 65%
VÝBUŠNOST 60%
ARTIKULACE 69%

Dalším unikem Wilson Benesch je, že nechává jeden z basových měničů obnažený, v případě Discovery do podlahy - zespodu je vidět spolu s vyvedenými výfukovými tryskami basreflexových portů a tím, že každá z hliníkových trubek vyúsťuje z jiné komory, bylo potřeba uzpůsobit jejich tuning – všimněte si, že je každá jinak dlouhá.

Podle výrobce Discovery zvádají dynamické špičky na úrovni 200 W a dokáží vytvořit ve vzdálenosti 1 m akustický tlak 110 dB, což odpovídá kotli heavymetalového koncertu na festivalovém pódiu.

V Nevermind Airto Moreiry (Stereophile Test CD3) má piano přesně tu znělou pevnost, s jakou ji dokáží reprodukovat jen ty nejlepší plnorozsahové systémy, i když tady nástroj částečně ustupuje vynikající a hluboko rezonující base, která má skrze Wilson Benesch razantní váhu s drtivým tranzientním atakem a bohatým texturálním rozlišením, připomínajícím kontrolu rohacellových membrán Bowers & Wilkins. A to se bavíme o monitoru.

Čistota rozlišení

DETAIL 82%
VZDUCH 77%
TRANSPARENTNOST 78%

Symfonické obrazy potřebují velkorysý prostor, tonální věrnost, schopnost zvládnout nanosekundové posuny v dynamice a zejména prvotřídní transparenci bez toho, aby se přílišným zaostřením na detail celková integrita díla rozsypala – vše musí zůstat pevné, celistvé a zvukově komunikativní. V tomto ohledu Discovery pojídá konkurenci zaživa a strčí do kapsy i značnou část plnohodnotných (čti sloupových) reprosoustav. Při reálných hlasitostech mají koncertní špičky sílu srazit posluchače ze židle a zvukový polštář pianissim vytváří ohromnou plochu, která si posluchače přitahuje.

Tonální věrnost

TÉMBR 68%
DYNAMIKA 80%
ČASOVÁNÍ 78%

Z Discovery nemám pocit eufoničnosti, je to spíše o poctivě vybalancovaném zvuku, kdy tam všechno je, ale nedává to o sobě halasně vědět. Křehkou „audiofilní“ strukturu, která hrozí se každou chvíli rozsypat, nahrazuje neprůstřelně vystavěný zvuk, kterému je prakticky jedno, jak hlasitě chcete poslouchat. Wilson Benesch můžete zkusit rozpálit i koncertními úrovněmi, přesto se spektrální poměry nijak zásadně nemění, reprosoustavy se nestanou ukřičenými, zvuk se neslije, kabinety se nerozvibrují. A to ani při saxofonové ekvilibristice, ani při hlasitě hrané symfonice.

Rachmaninovy Symfonické tance jsou záludnou nahrávkou tím, že jsou velmi dynamickým hudebním materiálem. Ten je nesmírně žravý na watty zesilovače – stále vám připadá, že je to moc potichu, a tak otáčíte knoflíkem volume doprava víc a víc, a stále je to potichu. Až se začnete divit, jestli on ten zesilovač vůbec zesiluje. Jenže pak přijde první větší detonace orchestru, kdy strop nad vámi začne projevovat tendenci opustit místnost a člověk musí rychle snižovat hlasitost. Nejednou se mi stalo, že v náhlém klimaxu šly reproduktory do limitace se všemi nepěknými průvodními jevy. Discovery ne. Skrze ně skladba přímo přetéká energií a srší instrumentálními barvami.

Prostorovost

TROJROZMĚRNOST 82%
ŠÍŘKA SCÉNY 82%
HLOUBKA SCÉNY 82%

Wilson Benesch Discovery se poměrně jednoduše ustavují v prostoru. Nechci tím říci, že je jedno, kam je postavíte, ale skoro to tak je. Minimálně jsou méně citlivé na správné umístění než drtivá většina jiných monitorů – pochopitelně, že i Discovery ocení větší vzdálenost od stěn a akusticky vhodně přizpůsobený prostor, ale rozdíl mezi počátečním postavením, které člověk provede od oka a na základě zkušeností, a konečnou pozicí, dosaženou skrze laborování s testovacími disky, není markantní.

CENA V DOBĚ RECENZE: 240 000,- Kč

Doporučení prodejci

Dreamaudio, Bratislava, +421 907 838 806

Web výrobce: http://www.wilson-benesch.com

Připojené komponenty

Zdroj signálu: emmLabs CDSA
Zesilovače: Audia Strumento No.1 a No.4, Electrocompaniet ECI 6DS
Kabely: Acrolink 8N A2080 MkIII, Acrolink 7N S1400 MkIII